ať navážeme na jeho tradici.
Jedinečné území s řekou Bečvou, spojnicí a město tvořícím prvkem, Horní náměstí s hradbami, Městský dům, gymnázium J.Škody, sokolovna, Michalov a další architektonické hodnoty minulosti jsou chloubou, kontinuitou vývoje. Jejich zachování a zachovávání je také výrazem úcty ke všem, kteří město tvořili a budovali, Přerov rozvíjeli vždy s nadhledem a dlouhodobou perspektivou.
Při čtení zápisů z rad města Přerova, např. z let dvacátých a třicátých minulého století, je patrný hlubší vztah radních k městu, jeho správě. Veřejný zájem převažuje nad vším. Osvícenost, patriotismu a moudrost, bez vedlejších, partikulárních a osobních zájmů.
Na správě města se na nejrůznější úrovni podílely takové rodiny jako Zejdové, Jaškové, Vignati, Strojilové a další a další, bez rozdílu politické příslušnosti. Mnozí z nich byli i nezištnými mecenáši.
Velký vliv měl okrašlovací spolek, původní občanská iniciativa, respektovaný partner radnice. A společné úsilí zákonitě vyvrcholilo ve Středomoravskou výstavu v roce 1936, kdy byl Přerov středem Moravy, a kde se prezentovaly podniky z celé Moravy. Město mělo nakročeno k prosperitě. Ale…
Hodnoty soudržnosti, odhodlání a sebevědomí budovat město podle „selského rozumu“ vzaly v dalších desítkách let za své, byly rozmetány.
Destrukce Tyršova mostu, Komuny, plovárny, krásných zákoutí, ulic jako Velká dlážka, Kozlovská, Palackého, nešťastné vedení dopravy středem města mostem Míru, kobercový nálet paneláků, likvidace samosprávy města a zejména městu nepřiměřený a bezohledný rozvoj průmyslu, přinesly výsledky. Lhostejnost a pasivitu, zhoršené životní prostředí. V současné době i varující úbytek obyvatel.
Přerov dlouhodobě doplácí na vývojovou nesouvislost, nespojitost, jakousi přetržitost, a to nejen v urbanistickém a architektonické slova smyslu. Např. „megastavba“ se „šiltem“ naproti nádraží. Další jizva na tváři města, především v politickém a občanském smyslu.
Přerov hledá marně reprezentaci, osobnosti radních, kteří budou normálně a odpovědně, zejména nesobecky řídit město spolu s občany, budou respektovat a chránit území města před nesmyslnými investičními záměry, např. regionální letiště, spalovna, digitalizace veřejné správy… stanoví regulaci rozvoje města, jasnou vizi a misi odpovídající možnostem Přerova.
Cílem zastupitelů má být krásný a příjemný veřejný prostor (ne Škodova ulice), spokojený život všech a hlavně obnovení důvěry ve volené zástupce, že lze město řídit a spravovat lépe než za posledních 16 let, prostřednictví politicko ekonomického kartelu ČSSD–ODS.
Dokonalost správy města je v jeho maličkostech, v čistotě veřejných prostranství, ve stavu chodníků a místních komunikací, v péči o zeleň, v přiměřeném rozvoji všech jeho částí, v nezadlužování, v odpovědné správě městského majetku… A přitom maličkost ještě není dokonalost řízení města. Je to umění, schopnost nejen překonat osobní zájmy, ale především podporovat občanskou iniciativu, naslouchat a rozhodovat na desítky let dopředu, zbavit se výlučnosti, že jen já a můj mandát.
Vladimír Puchalský,
Společně pro Přerov
Publikováno v Přerovském deníku 21.3.2014
