zní lákavě, jako „hanácké bochte“, ale spalovna je spalovna. Ano, plasty jsou velmi atraktivním palivem pro spalování. Jsou vyráběny z ropy a generují více energie, než kterýkoliv jiný odpadový materiál. Takže proč se obtěžovat s jejich tříděním a recyklací, přesto, že je známo, že hořící plast uvolňuje do ovzduší škodlivé dioxiny a také zanechává odpad. A doprava do spalovny, pro Přerov za stávající situace – nepřijatelné.
Celková produkce odpadů v ČR od roku 2003 poklesla o 15 % a nadále klesá. V Evropě je 450 spaloven, spalují zbytečně až 1 odpadu, ale mnohé se již potýkají s nedostatkem paliva, které dovážejí. Pokud vím, tak vídeňská spalovna nabídla částečnou kapacitu Olomouckému kraji. Stejně tak u nás, spalovny v Praze i Liberci dovážejí odpad i několik set kilometrů. Brněnská spalovna z Jihlavy, část odpadu vozí do Brna i Olomouc. Proč? Spalovna je velmi drahé zařízení, a musí se zaplatit a ne odstavit, a když se sníží výroba, musí být výstup, např. teplo, dotováno. Město Olomouc nepochybně zná všechna rizika výstavby spalovny, a přestože s místem pro spalovnu ve svém nové územním plánu počítá, územní rezerva je vymezena v Holici, aktivitu pro její realizaci nevyvíjí. Jen nevím proč, když „švýcarský zázrak“ vnucován Přerovu byl prezentován téměř jako čistička vzduchu.
Například studie nedávno vypracovaná pro Evropskou komisi odhaduje, že plné provedení právních předpisů EU o odpadech by přineslo roční úspory ve výši 72 miliard EUR, zvýšilo roční obrat v odvětví nakládání s odpady a recyklace o 42 miliard EUR a vytvořilo do roku 2020 přes 400 000 pracovních míst.
Respektovaná studie amerického střediska Sound Ressource Managment Group Inc. přesvědčivě odhalila, že většina recyklovaného materiálu z komunálních odpadů ušetří v průměru třikrát až pětkrát více energie, než spálí na elektřinu. Její autor Jeffrey Morris říká:
„Bylo by dnes překvapující najít odpadní tok, u kterého by bylo výhodnější ho spalovat než jako zdroj odděleně recyklovat a materiálově využít.“ Např. PET při recyklaci ušetří 34,36 MJ/kg, spálením na energii vytvoříte jen 11,17 MJ/kg.
Ze studie pro EK dále vyplývá, že bez spalování by většina evropských zemí mohla zlepšit stávající míru recyklace, včetně ČR, z 20 % či 30 % až na 80 % v krátké době. Sazby 70 procent by mělo být snadné dosáhnout.
Připomeňme směrnici EP a ER č. 98/2008 o odpadech, čl.4:
- předcházet vzniku odpadu,
- příprava odpadu k opětovnému použití,
- recyklace odpadu,
- jiné využití odpadu, např. energetické využití,
- odstranění např. na skládce.
Podle běžně dostupných čísel v ČR tvořila recyklace odpadů v roce 2011 jen 31 %, ale podle platného nařízení o Plánu odpadového hospodářství by měla míra recyklace dosáhnout 50 %.
Proč tomu tak není?! Tento stav je důsledkem jednoduchého faktu .Trh s odpady u nás ovládá sedm klíčových hráčů (jen jeden vlastník je český) a představuje byznys s obratem 20 miliard korun ročně. Na tento boj mezi „skládkaři „ a teplárníky“ doplácí recyklace, ale především obce, jejich rozvojová udržitelnost a občané.
Renomovaní odborníci a advokáti spalování prezentovali Hanácké ZEVO jako jediné řešení, škoda, že nepředstavili žádný inteligentní systém nakládání s odpady, třeba Hanácké ISNO, a navíc uvedené číslo 96 000 t/rok spáleného odpadu je na hranici rentability provozu, spíše se připravme až na 120 000 t/rok a náklad výstavby, necelé dvě miliardy, je podle evropské skutečnosti jen snem; běžná městská spalovna v EU 3-4,6 miliardy Kč.
Hlavním problémem spalování, i když tam, kde je nedostatek skládek, se spalovna jeví jako neprůstřelné řešení, jsou dlouhodobé smlouvy, které spalovny většinou na 20-30 let s městy a obcemi uzavírají a podepisují. Což pochopitelně municipality dlouhodobě zavazuje „vyrábět a dodávat“ odpad a snižuje všestranně motivaci k recyklaci. Pak je jasné, že ekonomika spalování přímo zhoršuje recyklační úsilí. Že je strategie spalování krátkozraká, dokazují zkušenosti mnoha německých obcí, které vstoupily do svazků, ale v důsledku poklesu množství odpadů nebyly schopny dodávat palivo v nasmlouvaném množství. Pak jim nezbylo než výrobu ve spalovně finančně dotovat, aby udržely rentabilitu provozu a cenu tepla, některé se musely zadlužit.
Osobně nejsem pro výstavbu spalovny v Přerově, a to nejen z výše uvedených důvodů, ale především proto, že její výstavba je v rozporu evropským právem, které ČR přijala, s hierarchií nakládání s odpady. Osobně preferuji rozvoj přípravy odpadů k jeho opětovnému použití a vysoký stupeň recyklace, jak na prezentaci dne 16.4. naznačil zástupce TSMP. Je naprosto nesmyslné a absurdní, že kapacita spaloven neustále roste navzdory tomu, že se prokazatelně nedostávají dodávky paliva – odpadů. Dochází tak přímo k přesahování smyslu udržitelnosti.
Za situace, kdy je opakovaně vyvíjen tlak, že je potřebné postavit regionální spalovnu jen a jen v Přerově, navrhuji vyhlásit referendum na dny konání letošních komunálních voleb, zřejmě v říjnu, s jednoduchou otázkou:
Chcete v Přerově spalovnu komunálního odpadu ? – ano / ne/
Vladimír Puchalský
Společně pro Přerov
Publikováno v Přerovském deníku 25.4.2014
