(Přerov/Naarden) Delegace Statutárního města Přerova odcestovala v minulém týdnu do spřáteleného holandského města Cuijk. V rámci krátké pracovní cesty navštívili dne 19. 7. 2018 přerovský radní Jan Horký a zastupitel města Zdeněk Schenk město Naarden, kde položili kytici na hrob Jana Amose Komenského k uctění jeho památky. Místo posledního odpočinku jedné z nejvýznamnějších postav české historie se nachází v bývalé Valonské kapli na ulici Kloosterstraat. Stuha připevněná ke kytici nesla nápis „Přerované učiteli národů 1618 – 2018“. Komenský zemřel v roce 1670 ve věku 78 let v Amsterdamu, odkud byl převezen do Naardenu. S obnovením zájmu o jeho osobnost v 19. století a následně po vzniku Československé republiky v roce 1918 vzešla snaha o důstojnou úpravu místa, kde byl pohřben.
V případě přesné lokalizace hrobu panovala dlouhou dobu určitá nejistota. Zásadní informaci se podařilo získat až s objevem rejstříku hrobu Valonského kostela v roce 1871, který obsahoval údaj, že v hrobě č. 8 byl dne 22. 11. 1670 pohřben Johaness Amos Comenius. V souvislosti s ověřením, že byl Komenský skutečně pohřben ve Valonské kapli došlo v roce 1929 k vyzvednutí kosterních pozůstatků několika jedinců odkrytých pod podlahou kaple a provedení antropologického průzkumu přímo na místě. Vědecký tým složený z členů zastupujících nizozemskou a československou stranu potvrdil, že by se u jednoho z mužských jedinců mělo jednat o pozůstatky J. A. Komenského. Československou stranu vedl renomovaný profesor antropologie Jindřicha Matiegka, který mimo jiné provedl antropologický rozbor světově proslulého souboru dvaceti kosterních pozůstatků lovců mamutů objevených v roce 1894 v Předmostí u Přerova. V roce 1933 získalo Československo na základě jednání s Nizozemskem půdu pod valonskou kaplí do dědičného pachtu na dobu neurčitou. V letech 1934-1935 byl kaple zrestaurována, přičemž došlo k odstranění úprav z roku 1861, kdy byla stavba adaptována jako součást vojenských kasáren. Dne 8. května 1937 bylo slavnostně otevřeno Komenského muzeum a mauzoleum, které v loňském roce oslavilo 80 let své existence. Přerovští zástupci se setkali s ředitelem muzea a mauzolea panem Hansem van der Linde, kterému předali několik drobných symbolických darů.
„Celým objektem nás laskavě provedla a podala zasvěcený výklad česká rodačka Jitka van Herrikhuyzen – Toušková, která žije v Holandsku již několik desetiletí.“
„Až na tomto památném místě si člověk uvědomí pocit sounáležitosti s jednou z nejvýznamnějších postav českých dějin, kterou Komenský bezesporu byl. Pro nás Přerovany má osobnost Komenského o to větší význam, že právě v Přerově jeden z nejvýznamnějších učenců Evropy 17. století strávil část svého mládí. Nejprve zde v letech 1608 – 1611 studoval a posléze po návratu z univerzitních studií v letech 1614 – 1618 učil na přerovské bratrské škole. V letech 2012 – 2013 se nám podařilo během záchranného archeologického výzkumu Na Marku odkrýt nejen základy sboru jednoty bratrské, ale zároveň domu se školou, kde Komenský působil“ poznamenal archeolog Zdeněk Schenk.
V září 2016 byl na tomto památném místě otevřen Památník jednoty bratrské v Přerově, který je volně přístupný všem návštěvníkům, kteří mají zájem seznámit se s historií místa, výsledky archeologického výzkumu, projít se po dlážděné renesanční uličce, po které kráčel Jan Amos Komenský. V letošním roce si připomínáme výročí 400 let od svatby Jan Amose Komenského s Mandalenou Vizovskou v Přerově, což dokládá svatební smlouva z roku 1618 v přerovské knize svatební.
V současné době probíhá v prostorách naardenského muzea aktuální výstava Odkaz Komenského a vznik Československa, kterou uspořádalo České centrum v Rotterdamu ve spolupráci s Komenského muzeem a mauzoleem v Naardenu, Muzeem Jana Amose Komenského v Uherském Brodě, Muzeem Komenského v Přerově a Národním pedagogickým muzeem a Knihovnou J. A. Komenského v Praze. Tuto výstavu mohou všichni návštěvníci Naardenu zhlédnout do 28. října 2018.
Mgr. Zdeněk Schenk, Ph.D.
archeolog
