Téma vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe se opět podezřele oprašuje a bezprostředně se dotýká i Přerova. Společně pro Přerov a Piráti proto chtějí, aby se město k projektu jasně vymezilo – a kanál jednou pro vždy odmítlo.
Poslední z mnoha studií proveditelnosti konečně takzvaně „vyšla“ a snaží se přesvědčit o prospěšnosti celého projektu. „Český stát není schopen ani dostavět síť dálnic a zavést železnice odpovídající 21. století, ale chtěl by stavět vodní kanál za více než 600 miliard korun?“ podivuje se dopravní odborník Ondřej Svák. „Finance a typické prodražování obřích staveb jsou jen jedním z důvodů, proč projekt odmítnout,“ a doplňuje další argument: stejnou přepravní kapacitu, jež má nabídnout vodní kanál (33 milionů kilotun ročně) zvládne přenést dvojkolejná železniční trať. Její výstavba by však byla téměř 5x levnější než u vodní cesty. Zřejmě i z tohoto důvodu podporuje Ministerstvo financí spíše vysokorychlostní železnice.
Zarážející je také, že se někteří chtějí do této stavby pouštět za stavu, kdy stát nedokáže udržovat ani stávající silniční síť – vždyť se odhaduje, že jen na její opravy by bylo potřeba více než 1 bilion korun! Tedy více, než má stát vodní koridor.
Vodní kanál Dunaj-Odra-Labe se bezprostředně dotýká města Přerova již dlouho – desítky let blokuje jeho rozvoj v oblasti územní rezervy pro dopravní cestu i velké přístaviště. Plány totiž předpokládají, že by se z Přerova stal největší vnitrozemský přístav Evropy, kde by kromě napojení na silniční, vodní a železniční dopravu mělo vzniknout propojení na letiště. „Celý projekt je více než snový. V kontextu vodního kanálu by se mohl i neslavně zkrachovalý projekt civilního letiště v Přerově označit za úspěšný byznys. Ale jen pro někoho,“ komentoval situaci opoziční lídr Jan Horký (Společně pro Přerov a Piráti). A s nadsázkou dodal, že Přerov by si v případě výstavby takového kanálu zasloužil alespoň dvě linky metra – když už má být přístavním středem Evropy.
Josef Chytil, Přerovanům známý především jako ornitolog, se dříve také podílel na jedné ze studií proveditelnosti kanálu Dunaj Odra Labe. „Již v 90. letech bylo naprosto zřejmé, že kanál a jeho výstavba by nikdy nevyvážily škody, které by to způsobilo životnímu prostředí. Tento megalomanský a naprosto fantasmagorický projekt je třeba odmítnout na všech úrovních,“ říká rezolutně.
„Není ale cílem rozebírat všechny aspekty nesmyslného projektu, od problémů finančních, přes ekologickou devastaci krajiny a nedostatek vody, po závislost na zahraničních úsecích, které nemají být zbudovány. Jde nám o jasnou deklaraci postoje Přerova k vodnímu kanálu Dunaj-Odra-Labe. A podobně by měla postupovat i další města. Nemůžeme přece souhlasit s tím, aby zástupci města projekt jeho jménem podporovali, když k tomu nemají jasný mandát,“ vysvětluje Horký. V listopadu loňského roku totiž stávající primátor Petr Měřínský (ANO) v rozhovoru Přerovskému Deníku na téma koridoru D-O-L řekl: „Budeme rádi, když se projekt uvede do života.“
Věříme, že koaliční partneři hnutí ANO na radnici, tedy ODS a KDU-ČSL, neustoupí ze svého celostátního postoje ke kanálu Dunaj-Odra-Labe a jasně jej odmítnou. Společně pro Přerov a Piráti také chtějí inspirovat další města, aby se připojila a vyjádřila svůj jasný nesouhlas s plánovanou investicí, která již dnes blokuje jejich rozvoj a nenávratně poničí celou krajinu.
