V pondělí 14. října zasedlo již tradičně v sále Městského domu v Přerově 35 členné zastupitelstvo, byť se zastupitelů sešlo pouze 31. Pokusíme se vám v krátkém přehledu popsat hlavní body programu a naše postoje k nim.
Servisní společnost odpady Olomouckého kraje, a.s. jako cesta ke spalovně
Město Přerov je od roku 2015 členem spolku Odpady Olomouckého kraje, který se má zabývat odpadovým hospodářstvím v kraji. Za dobu své existence stihl vymyslet to, že obce v kraji založí akciovou společnost, které budou dodávat odpady a ta je pak přeprodá soukromé firmě k likvidaci. Neřeší tedy, jak se bude likvidovat (nejspíše spalovat) a příjmy z konečné likvidace odpadů přenechává soukromníkovi. Většina zastupitelů schválila, že město Přerov nakoupí akcie nové krajské společnosti v hodnotě 654 tisíc a bude jí tedy v budoucnu odpady dodávat v předepsaném minimálním množství.
Podívejme se na to podrobněji: Kraj v roce 2018 potichu založil akciovku, která má sloužit jako mezičlánek mezi městy, obcemi a soukromou společností, v této chvíli neznámou. Plán je takový, že města a obce budou dodávat povinné minimální množství komunálního odpadu soukromé společnosti (pokud dodávky nebudou plnit, dostanou pokutu) a ta ho bude zpracovávat. Města mají také na své náklady postavit překladiště (6 překladišť) pro odpad. Akciovka bude odpad předávat soukromému investorovi ke zpracování.
Pro rozhodování jsme ale obdrželi pouze shrnutí studie proveditelnosti tohoto záměru, nikol kompletní studii. Tu jsme si obstarali sami, ale i ta obsahuje začerněná místa. Chybí ekonomická analýza, rizika, srovnání s obdobnými projekty v zahraničí. Víme, že v Británii, Německu či Itálii jsou obce, které na obdobný projekt doplatily a zadlužily se na řadu let. Nemůžeme rozhodovat bez znalostí, nemůžeme pouze slepě důvěřovat. Dále – smlouva se soukromou společností by měla být uzavřena na 15 – 30 let, aby se jí projekt vyplatil. Nikdo to zatím neřekl nahlas a jasně, ale všichni tuší, že je tu plán postavit megaspalovnu pro celý kraj. V tom případě je jasné, že čím víc odpadu, tím lépe a tím větší byznys, jehož výnosy půjdou do soukromých rukou. Nepřipomíná to trochu neslavný obchod s vodou v jiných regionech?
Znamená to také, že bez ohledu na změny v ceně služeb atd., se upíšeme na dlouhou dobu jednomu subjektu. To vše je ale podle Hnutí Duha a dalších přímo proti záměrům EU (tj. do roku 2035 recyklovat 65% odpadu) a proti tzv. oběhovému hospodářství – tak se začíná mluvit o odpadovém hospodářství. Odpad by měl být maximálně využíván pro znovuzískávání cenných surovin, pro recyklaci a nikoli spalován.
Jsme přesvědčeni, že v první řadě by měl stát i města občany motivovat ke snižování množstí odpadu, k třídění a ne naopak. Ve stavu, kdy mají obce Olomouckého kraje velké rezervy ve třídění (třídí jen zhruba 25% odpadu) se mají zavázat k minimálnímu množství paliva do spalovny a tím tedy demotivovat od třídění?
Prodloužení Baťova kanálu
Na program se očekávaně dostalo také memorandum o prodloužení Baťova kanálu. O vodní dopravě se v Přerově začínáme bavit opravdu často. Opravdu ale zastupitelé věří, že z našeho města bude v budoucnu největší vnitrozemský přístav v celé Evropě?! My nikoli, a proto jsme na minulém zasedání zastupitelstva iniciovali odmítnutí kanálu Dunaj-Odra-Labe; odmítnutí přirozeně neprošlo, návrh totiž předložila opozice.
Tentokrát ovšem návrh na připojení se k memorandu o prodloužení Baťova kanálu až do Přerova předložila koalice, takže vše prošlo. „Překopávat vodní toky kvůli turismu vnímám jako hloupost. Naštěstí na realizaci nebudou peníze. Myslím, že je tu dost ekologických problémů, které je třeba řešit, než si přidávat další kvůli troše peněz z turismu.
Odhad nákladů se pohybuje okolo 20-30 miliard. Za jak dlouho to zvýšený turistický ruch zaplatí? Za 1000 let? Raději nevědět,“ shrnul předseda přerovských Pirátů Jaromír Horký
„Řeka Morava dostala za poslední dekády hodně zabrat a na její trase chybí vlivem umělé úpravy tak 60-70 km délky. Je proto škoda, že stát, kraj a nakonec i město místo obnovy lužních lesů a opatřeních vedoucích k zadržování vody v krajině se plánují tady ty megalomanské projekty,“ dodal Jaromír Horký.
Studna na Horním náměstí
Konečně úspěch, byť jenom částečný! Jen málokdy dokáží koaliční zastupitelé zvednout ruku pro opoziční návrh. Náš zastupitel Zdeněk Schenk navrhl v souladu s naším předvolebním programem obnovit studnu na Horním náměstí. „V minulém roce tuto myšlenku výzkumu a obnovy studny společně s výsadbou nových lip podporoval bývalý primátor, dnes již zesnulý Vladimír Puchalský. Věřím, že studna bude důstojně prezentována a zkrášlí prostor Horního náměstí,“ doplnil Schenk. Aby byla zvolena citlivá a promyšlená forma prezentace a úpravy okolí, navrhli jsme využít nástroje sochařsko-architektonické soutěže. V té by se řešil nejen vzhled nadzemní části studny, ale i výsadba stromů, okolní zpevněné plochy či mobiliář tak, aby vše společně ladilo. Jak už to ale v Přerově bohužel bývá, taková soutěž schválena nebyla.
„Jsem rád, že se rovněž současné vedení města zabývá myšlenkou obnovy a doufám, že se s vůlí celého Zastupitelstva podaří tento projekt dotáhnout zdárně do konce,“ dodal předkladatel návrhu Zdeněk Schenk.
Dotační program na podporu vrcholového sportu
Zastupitelé také schválili vyhlášení dotačního programu na podporu vrcholového sportu ve výši 2,5 milionu korun. Ačkoli sportování a volnočasové aktivity vnímáme jako výraznou prevenci kriminality a jiných sociálně patologických jevů, nemyslíme si, že právě město je tím, kdo by se měl zaměřovat na podporu profesionálního sportu. Našim cílem je propagace a přímá podpora sportování a zdravého životního stylu bez rozdílu věku, sociálního postavení a fyzického omezení, a to především v místě bydliště. Možnost sportovat musí být dostupná všem, především však dětem a mládeži. Subjekty v oblasti profesionálního sportu mají z našeho pohledu menší prioritu ve financování z veřejných prostředků než podpora amatérského a volnočasového sportování.
Naopak chceme podporovat právě amatérské sportovní kluby a komunitní projekty pro co nejširší spektrum občanů. Pokud není město schopno za 60 let postavit slušnou městskou knihovnu a neustále slyšíme, že na nic nejsou finance, je opravdu na místě vydávat takto 2,5 milionu korun ročně? Jsme přesvědčeni, že v podpoře profesionálů by měly hrát větší roli finance místních podniků.
