Pan Klvač (ředitel Teplo Přerov, a.s.) a někteří političtí zastánci vybudování spalovny odpadu v Přerově poněkud manipulují s veřejným míněním a vydávají protichůdná a neúplná tvrzení (pokud jedno platí, pak vylučuje druhé) – třeba o dioxinech ze spalovny.
Nejzajímavější je však tvrzení, že odpad ze spalovny (popel) není toxický a tedy je pro životní prostředí a zdraví lidí absolutně bezpečný. Odbornou veřejností jsme byli upozornění na následující fakta.
Popel ze spalovny odpadu by neobsahoval toxické látky jen za podmínky, že by ani spalovaný směsný komunální odpad neobsahoval žádné toxické prvky a sloučeniny. Ne všechny se totiž přemění na plyn a půjdou do komína spalovny. Upřímně si přiznejme, že většina z nás ani neví, (někdy raději nechce vědět) co patří a co nepatří do kontejnerů a popelnic na směsný odpad. Nepatří do něj třeba žádné baterie, klasické zářivky a moderní úsporné zářivky s obsahem kadmia a rtuti, obaly od čistících prostředků, barev, laků a ředidel, veškerá elektronika včetně mobilů a nabíječek, prošlé a nepoužité léky, výrobky z dřevotřísky s obsahem formaldehydu atd. Rozhodně v tomto směru nepatříme k ekologicky uvědomělým národům. Pokud nebezpečné a toxické odpady neskončí ve sběrném dvoře v areálu Technických služeb města Přerova nebo ve specializované prodejně s povinností zpětného odběru, potom by tyto odpady mohly končit i ve spalovně…A ony i skončí.
Mezi popelem, který vznikne ze spálení čistého suchého dřeva a směsným komunálním odpadem je velký rozdíl. Ten první není toxický, není zdravotně závadný a jde jej bezpečně použít jako hnojivo na zahrádce. Ten druhý bude toxický, bude zdravotně závadný a bude se muset skládkovat na rizikových skládkách pro nebezpečný odpad. V Česku přistupujeme k ochraně životního prostředí a zdraví obyvatel primitivněji než třeba v sousedním Rakousku, kde jsou mnohem opatrnější. Samozřejmě, že je u nás možné získat potřebná povolení a osvědčení i na toxický odpad a učinit z něj třeba vhodný materiál pro výrobu tvárnic ve stavebnictví. On se „nějak“ odebere průměrný vzorek, „nějak“ se udělá analýza v laboratoři a „nějak“ to úředník povolí. Jde přeci o relativně velký balík peněz, proto je téměř jisté, že neproběhne korektní diskuze zastánců i odpůrců této metody likvidace komunálního odpadu.
I když je obsah toxických látek pod limitními koncentracemi, než je určeno legislativou, stále je popel ze spalovny, z hlediska toxikologického, zdrojem jedovatých prvků a sloučenin. Řada látek působí již při nižších koncentracích, než udává limit (hlavně karcinogenní, mutagenní a teratogenní látky). Postupně se hromadí v našem těle a spolu s působením dalších faktorů jako je stres, infekční onemocnění apod. můžou tyto látky vážně a nevratně náš organismus poškodit.
Po spálení odpadu zbude z jeho původního množství jedna třetina toxického popelu, který bude potřeba skladovat v areálu spalovny, dopravovat přes město a někde ukládat – dočasně nebo trvale. Nejsou dobudovány komunikace a touto nadbytečnou dopravou se Přerovu velmi přitíží. Ne vše bude sváženo po železnici. Navíc, problematika, v jaké vesnici bude skládka toxického popelu, není zatím řešena vůbec. Že by také Přerov? Vídeňská spalovna odpadu vyváží toxický popel do Německa, protože na území Rakouska je zakázáno jej skládkovat.
Závěrem je možno konstatovat, že tyto fakta nám pan Klvač a političtí zastánci spalovny zamlčují. Jak můžeme po posledních skandálech radnice věřit, že nás politická garnitura bude „objektivně informovat“ i v této záležitosti. Zatím jen takticky o svých záměrech mlčela a mlžila.
Opět jde o jednu z manipulativních nepravd v aranžmá radniční koalice a městem ovládaných organizací v okamžiku kdy razí svůj „politický“ zájem. Věřím, že další polopravdy a mystifikace ještě v problematice Přerovské spalovny postupem času nalezneme. Velmi rádi bychom, aby město rozhodovalo při plném vědomí všech pozitiv i negativ kolem této investiční akce. Navíc, nevím, co si mám myslet o faktu, kdy se diskuze o spalovně komunálního odpadu rozvíjí až v okamžiku, kdy je Olomouckým krajem rozhodnuto o jejím umístění v jižní části kraje. Pokud umím trochu dedukovat, další adepti v této části kraje nejsou. Mezi jakými lokalitami se vlastně rozhoduje? Celý proces a jeho časování, než je uveden na veřejnost, je opět mistrovskou ukázkou demolice demokratického procesu rozhodování, tak jak jsme na to v Přerově zvyklí. Je to stavba, která tak jako tak, bude vybudována a v této chvíli je již naprosto nepodstatné jaký postoj k problematice zaujme veřejnost.
Jiří Kohout
člen koalice Společně pro Přerov
Předseda krajské rady VV Olomouc
Společně pro Přerov podporuje kampaň „Dýchej v Přerově“
