Město Přerov se dlouhé roky potýká se zhoršeným životním prostředím, které má nepříznivý vliv na zdravotní stav obyvatelstva tohoto statutárního města a jeho okolí. Bude to mít dopad na další vývoj života těch nejmenších, myslím tím děti, kterým nepochybně významně ovlivní zdravotní stav a život v dalších letech. Je třeba podrobit současný stav důkladnému posouzení odborníků z oblasti zdravotnictví, politiky, ale rovněž respektovat názor široké veřejnosti. Životní prostředí je stále odsouváno do pozadí a upřednostňují se komerční zájmy, připravují se „trafiky“ pro řadu nynějších politiků zabývajících se činností ve státní správě.
Masáž spalovnou
V současnosti probíhá jakási mediální masáž o výstavbě spalovny, kdy podle zákulisních zpráv je již o stavbě předem rozhodnuto, aniž by se vedení Olomouckého kraje a zastupitelé města Přerova na základě zákona o obcích a zastupitelské demokracie pokusili dotázat samotných občanů, zda spalovnu chtějí či považují za potřebnou. Namísto toho v různých médiích probíhají jednostraně podávané informace a kampaně na podporu výstavby spalovny. O možnosti důkladnějšího třídění odpadu v domácnostech a případného zvýhodnění těch, kteří přistoupí na tento postup se vůbec nehovoří. Přitom převážná část domácího odpadu je po vytřídění vhodná k recyklaci a dalšímu využití v oblasti průmyslového zpracování. Část se dá použít ke zkompostování a biologicky rozložitelný odpad lze rovněž vhodným způsobem využít. V takovém případě již nebude dostatek „krmiva“ pro Spalovnu. Samostatnou negativní položkou by bylo další zatížení životního prostředí intenzivní kamionovou dopravou, skladováním a přípravou páchnoucího, často i toxického odpadového materiálu k samotnému spalování, ale rovněž další umístění zbytkového odpadu (i toxického).
Oblaka rezavého prachu
V posledních dnech měsíce ledna 2013 také proběhl pořad ve vysílání kabelové televize v Přerově o navýšení výroby, modernizaci a významu přerovské chemičky PRECHEZY na zaměstnanost v regionu i samotném Přerově. Mimochodem vliv na zaměstnanost prakticky nulový. O tom jaká to přináší negativa, ani zmínka. Kdo by měl zájem přesvědčit se na vlastní oči, jak se zachází s původně čistou přírodou, jaký dopad na tvorbu krajiny mají přerovská PRECHEZA a přerovská TEPLÁRNA, pak všem nevěřícím Tomášům vřele doporučuji exkurzi podél břehů Bečvy směrem na Dluhonice (pravý břeh) a směrem na Henčlov na levém břehu, kde je ovšem prakticky terén neprůchodný. Zvláště působivý zážitek budete mít za letního suchého počasí. V takovém případě můžete obdivovat nekonečná oblaka prachu do rezava zbarveného, zvířeného kyvadlovou kamionovou dopravou vozící odpad na opačný břeh Bečvy. Zda je či není zdravotně závadný pro obyvatelstvo Přerova a okolní krajinu se nikdo v žádných médiích nezmiňuje. Co všechno se odplaví do řeky Bečvy a okolní krajiny při povodních a velkých deštích se také příliš nehovoří. Zvažte, jestli v takovém případě stále platí staré přísloví : „Čistá voda, čistý vzduch – ve zdravém těle zdravý duch“.
Adin Vyhlídka,
člen ČSOP, Společně pro Přerov
