Obyvatelé Přerova si přejí aby se v tomto městě dalo opět zdravě žít, mít práci a pohybovat se s pocitem bezpečí na chodnících i na cestách. Přerovští radní jsou zřejmě jiného názoru, tedy pokud lze soudit z jejich představ o životě města a výsledků jejich konání. Místo omezování automobilové dopravy ve městě a preferování pěších zón a cyklotras, se dává přednost právě automobilům, doprava se vtahuje do historicky a přírodně cenných částí města a je snaha budovat nová parkoviště. Povinností magistrátu je zajištění bezpečné dopravy hlavně pro chodce, neboť právě chůze je základní a nejzdravější možnost pohybu pro člověka. Samozřejmě taktéž cyklo-doprava by měla být preferována před automobilovou dopravou právě pro zachování zdravého prostředí ve městě. Trendy ve světě i v Evropě to nezpochybnitelně dosvědčují. Místa, kde lidé žijí, musí být tvořeno ve prospěch člověka, nikoliv ve prospěch automobilům. Jako příklad si dovolím připojit myšlenky jednoho ze zahraničních architektů, který se zabývá touto problematikou.
Dánský architekt Jan Gehl je jedním z těch, kteří se zaměřili na problémy s dopravou ve městech velmi podrobně. O svých představách a možnostech života lidí v městských aglomeracích natočil film nazvaný Lidský rozměr. Ten byl promítán ve dnech 4.-13.3. na letošním festivalu „Jeden svět“ v Praze. Arch. Jan Gehl zastává názor – čím více silnic a parkovišť postavíme, tím vyšší bude nárůst automobilové dopravy a stejně to funguje se stezkami pro chodce, pro cyklisty – čím víc jich vytvoříme, tím více lidí jich bude využívat. Jeho myšlenky jsou prezentovány v překladech jeho knih a přednášek také v České republice. Na webových stránkách Ekolistu byly publikovány články – Vizionářský architekt Jan Gehl: Ve městě má jít o štěstí lidí, ne aut. Nebo – Rušte parkovací místa. Pomalu a potichu, radí dánský architekt Jan Gehl.
Čtení o tomto architektovi je jednou z možností, jak ukázat obtížnou, ale smysluplnou cestu, která vede k „polidštění“ města, tedy ke zmírnění dopadů automobilové dopravy, uvolnění místa pro cyklisty a pěší a obnovení sousedských vztahů. Stejně jako nás současná města se všemi svými dopravními stavbami a výškovými paneláky dokázala odcizit, tak bezpečné chodníky pro pěší nebo cyklostezky v nás dokážou opět probudit chuť k životu, sportu, relaxaci a přátelskému soužítí všech lidí. Život pro přerovské obyvatele je již delší dobu poměrně obtížně snesitelný. S narůstající dopravou, masírováním občanů o stavbě spalovny odpadu, souhlasem s navýšením výroby v Precheze, ale přitom s narůstajícím nedostatkem pracovních příležitostí, každým rokem odchází z Přerova několik stovek obyvatel jinam. Těm mladým se nelze divit, nevidí v Přerově žádnou perspektivu.
Adin Vyhlídka
Společně pro Přerov
