Výběrová řízení nesou jedinečnou informaci o tom, zda je cena, za kterou se zakázka realizuje, přiměřená a obvyklá. Bývá ale problém nahlédnout pod jejich pokličku. V Přerově se neproniknutelná mlha vznáší nad financováním sportovišť. Dostat se pod ni se dokonce nedaří ani kontrolním orgánům města. To prý mohou jen vyvolení. Každý občan této země přitom zná důsledky řady neobjektivních a zmanipulovaných výběrových řízení.
Kontrola – nekontrola
Senát ČR nedávno shodil se stolu návrh zákona, který rozšiřoval pravomoci NKÚ. Je nutno podotknout, že pan primátor Přerova/senátor Jiří Lajtoch byl jedním z aktérů nepřijetí této zákonné normy. A není se čemu divit. Obdobný spor o kompetence kontrolního výboru se rozhořel i na jednání zastupitelstva Přerov a i stanovisko primátora/senátora opět pomohlo k zamezení vstupu kontrolních orgánů města do městem vlastněných obchodních společností.
O co vlastně ve sporu šlo?
Město provozuje sportoviště a na zabezpečení jejich provozu má uzavřenu smlouvu se společností Teplo Přerov a.s. Na pokrytí výdajů spojených s provozováním sportovišť město převádí bezmála 30 milionů korun ročně. Teplo Přerov dle smlouvy vypočítá skutečné náklady na provoz sportovišť v daném roce a přebytek má investovat do rozvoje. Za kontrolované období roku 2011 šlo celkem o 16 miliónů. Z této částky byla největší položkou akce „divoká řeka“. Z vykázaných nákladů na provoz sportovišť nakonec skončilo nejvíce peněz v kolonce za úklid bazénu, téměř 1 milion korun.
Kontrola měla za cíl zjistit účely nakládání s dotací města, což ale bylo pracovní skupině kontrolního výboru u investiční akce „divoká řeka“, která byla dodávána společností PSS, znemožněno. Předseda představenstva Teplo Přerov Mgr. Josef Kulíšek jí odmítl jako předseda představenstva zpřístupnit výběrová řízení. Stejné rozhodnutí platilo i na nákladovou položku úklid bazénu.
Na základě této skutečnosti komise kontrolního výboru přerušila kontrolu a zahájila komunikaci s předsedou představenstva Tepla Přerov a.s. Mgr. Josefem Kulíškem. Žádost vedoucího komise o zpřístupnění výběrových řízení byla zamítnuta. Pan Kulíšek v roli předsedy představenstva tvrdil, že kontrola výběrových řízení je mimo kompetenci kontrolního výboru, a byť byla vznesena protiargumentace, své stanovisko nezměnil.
Tato situace byla neměnná, až do závěrečného jednání kontrolního výboru, kde se udály zajímavé věci. Člen kontrolní komise za ČSSD na jednání výboru neočekávaně přinesl informaci o provedené kontrole výběrových řízení a to i přes trvající stanovisko předsedy představenstva Tepla a.s.
Tu mu měl umožnit pan Laga (KSČM), předseda kontrolního výboru a zároveň i člen dozorčí rady Teplo Přerov a.s., byť nebyl součástí zastupitelstvem pověřené kontrolní skupiny. Na dotaz proč nemohli ke kontrole vzít i vedoucího komise Jiřího Kohouta (SpP) nedokázali odpovědět. Nedokázal odpovědět ani předseda představenstva pan Kulíšek. Podle všech dostupných informací, nešlo o činnost kontrolního výboru, ale činnost člena dozorčí rady. Na celé věci je zarážející, že pan Laga (KSČM) vydával výsledky své placené činnosti v dozorčí radě Tepla Přerov za činnost kontrolního výboru a tím jeho výstup ovlivnil.
Důsledky
Je zřejmé, že předseda kontrolního výboru se nijak nezasadil o rozšíření kompetencí kontrolního výboru a jako placený člen dozorčí rady Teplo Přerov spíše pomáhal předsedovi představenstva a zároveň náměstkovi primátora panu Kulíškovi, udržet stávajíc stav. Tedy stav, kdy kontrolní výbor nemůže kontrolovat městem vlastněné obchodní organizace. Cíl jeho konání byl jednoznačný. Vyloučit společnosti vlastněné městem z kompetencí kontrolního výboru a zabránit Společně pro Přerov v přístupu k citlivým informacím z těchto společností, jako jsou smlouvy, mzdy a vyplacené odměny. Dění v těchto organizacích tak může zůstat pod kontrolou úzkého okruhu lidí, spřízněného s vedením města. Podotýkám, že se v těchto organizacích protočí významné finanční částky.
Nelze pominout judikáty Nejvyššího správního soudu a stávající zákony, které již jednoznačně městem vlastněné organizace označují za subjekty veřejného práva se všemi důsledky, které z tohoto statutu plynou. Tedy i to, že plně podléhají kontrolní činnosti kontrolního výboru.
Proto i návrh Richarda Šlechty (SpP) na odvolání pana Lagy z postu předsedy kontrolního výboru, který padl na zastupitelstvu, byl logickým vyústěním střetu zájmů v osobě pana Lagy (KSČM), kdy místo hájení činnosti kontrolního výboru, upřednostnil placený post člena dozorčí rady. To je naprosto nepřijatelný stav.
Z výše uvedeného lze jednoduše dovodit, že „skutečná opozice“ KSČM se dnes chová více jako pojistka radniční koalice a je za to dobře placena místy jednatelů a členstvím v dozorčích radách v městských organizacích.S trpkostí je možno konstatovat, že právě Teplo Přerov a.s. je organizace, která byla zatažena do aktivit, které souvisí s trestním stíháním pana primátora, prvního náměstka a dalších a dohled kontrolního výboru či přímo veřejná kontrola, by jim jenom prospěla. Je proto neakceptovatelné, že i předseda kontrolního výboru, pomáhá držet tyto organizace mimo veřejnou kontrolu a blokuje přístup ke kontrole těchto subjektů.
Jiří Kohout
