Je naprosto přirozené, že demokratické řízení města potřebuje neklid, názorové střety o způsoby jeho řízení a směřování, o jeho vizi. Myslím,že střety politických rivalů o „městskou věc,“ např. spalovnu „ano, nebo ne,“ nejen na úrovni zastupitelstva,podněcují u občanů zájem o věci veřejné a použít na řešení tohoto střetu referendum je nanejvýš moudré. Přímé rozhodování občany zásadních rozvojových záměrům města by mělo být samozřejmostí. Konzultovat s přerovskou veřejností, zda spalovnu chce nebo ne, je myslím povinností politické reprezentace.
I když zatím nepadlo jasné a závazné rozhodnutí o výstavbě spalovny na území města Přerova, měli bychom si více tzv.lidové, nebo chcete-li občanské, hlasování jako způsob řízení města, více přiblížit. Možnost použití referenda padlo v okamžiku, kdy se veřejnost dověděla, že městská koalice „potichu“ připravuje s Olomouckým krajem možnost umístění spalovací technologie na likvidaci a energetické využití komunálního odpadu Olomouckého kraje a částečně Zlínského kraje v Přerově. Jakmile tato skutečnost „praskla“ ihned vyvolala zájem občanů a mobilizovala některé z nich k formulování stanovisek,názorů a odporu. A tak vznikl přirozený a pochopitelný konflikt,který mnoho místních politiků nechápe, mnozí tzv. odborníci přímo odmítají.
Je povzbudivé, že přistoupili i koaliční zastupitelé nepřímo na možnost konat ve věci spalovny v Přerově referendum, nepřímo proto, že usnesení zastupitelstva,které bylo většinově přijato, volně parafrázováno, zní: Zastupitelstvo ukládá primátorovi města J. Lajtochovi, bude-li rozhodnuto o umístění spalovny na území města Přerova, podat návrh zastupitelstvu na konání referenda v této věci.
Ano, primátor je zavázán usnesením zastupitelstva podat zastupitelstvu návrh na konání referenda ve věci spalovny v Přerově, ale návrh nemusí být schválen. Jaká je občanská obrana proti případnému neschválení referenda zastupitelstvem města? Jediná. Občané, rozhodnou-li se, ustaví přípravný výbor, který podá návrh na konání referenda. Návrh přípravného výboru může být podán, pokud jej podpoří v Přerově svým podpisem alespoň 10 % oprávněných osob, tj. asi 3 600 voličů. Pak je zastupitelstvo povinno referendum vyhlásit. Ať už primátor, či přípravný výbor občanů,navrhnou pro přímé hlasování otázku, která musí být položena jednoznačně tak,aby na ni bylo možno odpovědět „ano“ nebo „ne“. Důležitý je i termín konání referenda. Jako nejrozumnější se jeví konání referenda současně s volbami, pak se koná ve stejnou dobu, která je stanovena pro konání voleb, a to jsou zpravidla 2 dny. Mimo termín voleb se referendum koná jen v jednom dni a pravděpodobnost, že se referenda zúčastní dostatečný počet oprávněných osob, je velice riziková. Referendum se ze zákona musí konat do 90 dnů po dni jeho vyhlášení zastupitelstvem.
Závažnost referenda a jeho důsledky, především fakt,že nahrazuje rozhodovací pravomoc politických reprezentantů, podtrhuje fakt, za jakých jsou výsledky referenda platné a závazné.
K platnosti rozhodnutí v místním referendu je třeba účasti alespoň 35 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob,tedy voličů. Uvedu příklad, je-li v Přerově zapsáno v seznamech např. 36 000 voličů, je k platnosti místního referenda potřebná minimální účast 12 600 zapsaných občanů,voličů. Rozhodnutí v místním referendum je pak závazné tehdy, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina oprávněných osob,které se referenda zúčastnili a alespoň 25% oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob, v Přerově tedy alespoň 9 000 oprávněných osob. Osobně věřím,že přes přísná zákonná kriteria platnosti a závaznosti referenda,bude-li vyhlášeno,občané k hlasování přijdou a jasně svůj názor na spalovnu v Přerově vyjádří.
A jakou bych navrhl otázku: Souhlasíte s tím,aby město Přerov odmítlo umístění spalovny komunálních odpadů na území města? Ano /Ne.
Vladimír Puchalský
Společně pro Přerov
